Opět opakuji – vydat vnitřní předpis není problém, to Dvořák samozřejmě může.

Argumentovat Preambulí nějakého právního předpisu je možná neobvyklé, ale jak judikoval Ústavní soud – to, že bývají preambule formulované vzletněji atd., neznamená, že nemají právní závaznost. Mají.

K těm tvůrcům – chtěla jsem mj. demonstrovat, že Poslanecká sněmovna klade na ČT vyšší cíle ohledně svobody projevu než na „běžné podniky“, což se tu prostě musí brát do hry.

Achjo. Kde konkrétně jsem právně vedle? Prosím zákon a paragraf, judikaturu, atd., praxe bohužel není argument. Vztek si na nikom nevylívám, jen se prostě snažím, aby se tu neomezovala svoboda projevu.

Dvořák omezuje svobodu projevu už tím, že to vydal. Ani to nemusí vymáhat. (Mnoho zaměstnanců nemusí vědět, že je ten předpis za hranou, mohou ho dodržovat z obav před postihem atd.)

Je to silná káva, to si uvědomuji. Ale stojím si za tím, nic jsem nepřepískla.

Že jsou zaměstnanci ČT chudáčci, si nemyslím. Naopak, s tím předpisem by měli něco dělat sami. Že to neřeší je podle mě jako novináře dost diskvalifikuje.

Nikomu nenadbíhám. V tom podnětu jsem vyloženě psala, že stokrát horší než jeden autokrat (Dvořák), mi přijdou ty stovky zaměstnanců-novinářů, co mlčí. A za tím si stojím. Nenadbíhám ani Respektu – tu jsem psala, že nesouhlasím s tím jejich stanoviskem „vůbec nepíšeme o Bakalovi“, mělo by to tu být někde v komentářích.

Soud nepřihlíží k obvyklé praxi v oboru – alespoň ne v kontextu, který zmiňujete, to jsem si opravdu jistá, že ne. Soud můžou zajímat už rozhodnuté případy, to ano, ale skutečně pouze ty, které už nějaký soud rozhodl. Pokud to sto firem bude mít stejně špatně jako ČT, neznamená to, že je to praxe, kterou by soud měl vzít v potaz. Je to prostě špatně. Proto mě to nezajímá.

Advokátku jim dělat fakt nemůžu už z toho důvodu, že na to nemám dostatečné znalosti.

svačinářce je dovoleno říci, na co se bude dívat, avšak není ji dovoleno odpovědět na otázku: jaký pořad bude zítra v osm večer v televizi? To má zakázáno: Interní pravidla ČT úplně konkrétně zakazují všem řadovým zaměstnancům “ poskytovat informace o České televizi“, přičemž informace o ČT jsou tím definovány jako „JAKÉKOLIV slovní či obrazové sdělení, týkající se České televize, poskytované ústní či písemnou formou či na jakémkoliv nosiči.“

Ale je to marný, vy to stejně nechápate.

Jinak M.Š. vysvětluje marně především proto, že místo řádných argumentů a práva se tam objevuje hlavně novinářský přístup – tuhle to přihnu tak, aby to vypadalo líp, tuhle to neřeknu, to by tam nesedlo… A to mě nebaví.